Košík
0
0 Kč
Kdo mě vše naučil
Teď se asi domníváte, že začnu vypisovat různé autory a jejich knihy, z kterých jsem čerpala. Různé duchovní nauky a učitele, či duchovní průvodce, nebo anděly. Nikoliv.
Mým učitele byla sama bezpodmínečná láska uvnitř mě, tedy moje duše a Bůh. Jen jsem o tom v té době nevěděla a nepřemýšlela.
Jak se říká: "Proč chodit ke kováříčkovi, když mohu jít rovnou za mistrem kovářem."
To, co dnes vím a umím, mě nikdo nenaučil na žádném kurzu, žádným zasvěcením nebo napojením někam. Vše jsem se naučila sama na sobě skrze hledání, přemýšlení a zkoušení, zda to tak funguje formou pokus a omyl. A že jich bylo. Takové otvírání různých dveří, kdy nevíte, kam vedou, co za nimi je a co tam na vás čeká.
V tomto případě mě velice vystihuje karta blázna 22/0, mé životní číslo. Blázen, který jde světem a na své cestě sbírá zkušenosti bez jakékoliv obavy o svůj život. S vírou, že vše, co se mu děje je v naprostém pořádku. Nehledí do budoucnosti a užívá si naplno pouze svou cestu.
U mě to začalo velice nenápadně, asi v 17ti letech, kdy jsem jasně uviděla událost, která se poté stala přesně tak, jak jsem ji viděla. V té době jsem tomu ale nevěnovala pozornost.
Jako malá jsem viděla po setmění všude za okny strašidla a hrozně jsem se jich bála. Možná už v té době jsem byla schopna vidět, jen jsem tomu nerozuměla.
Vše začalo až tím, že jsem se vdala a mé problémy s manželem se začaly kupit jeden na druhý. Stále jsem ustupovala pro udržení a záchranu rodiny a ze strachu, že nebudeme mít z čeho žít. Až jsem se nakonec rozvedla a zůstala sama s třemi dětmi. Bez práce a peněz.
Toto období trvalo bezmála 15 let, kdy jsem občas měla práci, ale záhy jsem o ní z nějakého důvodu přišla. V té době jsem začala přemýšlet a hledat, proč se mi to děje. Jediným zdrojem informací byl v té době internet. Vyzkoušela jsem různé zaručené návody a techniky, které nikam nevedli. Později jsem se rozhodla pro REIKY, které mi mělo pomoci. Ovšem i zde to dopadlo naprosto stejně. Žádné odpovědi, žádné zlepšení, jen další a další otázky, na které jsem neznala odpovědi. Jediné, co jsem si díky REIKY uvědomila bylo, že umím léčit pomocí léčivé energie. A tak jsem s ní začala experimentovat sama na sobě.
Zkoušela a vyzkoušela jsem sama na sobě naprosto vše, co se kde objevilo. Různé druhy a návody na meditaci, jak se dostat do Akáši, zjistit a uvidět, kým jsem byla, jak se odosobnit, jak vidět svou auru atd. No bylo to celkem bláznivé období, kdy se mi děli divné věci a já nevěděla, proč a co to ve skutečnosti je, co se ve skutečnosti děje. Dalo by se říci, že jsem v té době tak trochu sešla ze své vlastní duchovní cesty a zvolila cesty druhých. Nevěřila jsem sama sobě a své vlastní intuici a moudrosti. Stále jsem nechápala, jak mohu vidět něco, co se ještě nestalo. Jak mohu vidět kolem sebe plynout čas bez jakéhokoliv rozumového chápání. Jak to, že se mi zdají sny, které se pak splní.
V té době mě také oslovila numerologie a karty. Chtěla jsem poznat a pochopit, jak mohou čísla určovat, jaký člověk bude. Numerologii jsem se naučila sama, pomocí jedné staré knihy, kdy jsem si vše z ní pracně vypisovala do šešitu a pak jsem to porovnávala s tím, co o těch konkrétních lidech, které znám, vím. Něco souhlasilo a něco ne. A zase jsem přemýšlela, proč ne. Jak to tedy je? Kde je pravda? Proč tato čísla vnímám jinak? Proč ke mě mluví jinak a říkají mi úplně něco jiného?
Bylo to období neustálého hledání, nekončících otázek a tápání bez odpovědí. Jak mohu něco vidět a vědět? Jak to dělám? Kdo to ve mě dělá? Kdo mi to říká? Kdo to ve mně mluví? Kdo se na to dívá? Kdo mi to ukazuje? A proč? Co mi tím chce říct, nebo naznačit?
A tak jsem si své sny začala zapisovat a přemýšlet o nich. Rozebírala jsem je a hledala, co mi ve skutečnosti ukazují, proč a jakým způsobem, skrze co, skrze jaký obraz či symbol se mnou ten někdo ve snu hovoří a co má ve skutečnosti znamenat. Jeho pravý význam. A kdo to tedy je? Bůh? Duše? Andělé? Začala jsem přemýšlet o Bohu, kdo je, co je, čím je, jak to vše pracuje a funguje. Všechny své myšlenky jsem si zapisovala do sešitu a zpětně je četla a opět rozebírala sama se sebou. Vždy, když už jsem si myslela, že vím, jak to je, jak to funguje, narazila jsem na další rozcestník, který opět vedl k dalším otázkám a odpovědím. Takto jsem si třídila své vlastní rozumové informace a vědomosti, které se prolínali s mým vědomím a moudrostí mé duše.
Postupně, pomalu, krok za krokem jsem objevovala své vlastní schopnosti a vše, co umím a vím. Vyzkoušela jsem naprosto vše, jakým způsobem lze s těmito mými schopnostmi pracovat. Jak je použít a co s nimi lze udělat. Toto jsem pak opět zkoušela sama na sobě. Není nad vlastní zkušenost.
A pak jsem jednoho dne do toho spadla rovnýma nohama. Oslovila mě jedna žena, která měla obrovské zdravotní, psychické i duchovní problémy a všichni ti, co se považovali za léčitele od ní dali ruce pryč. Z důvodu, že je černá bytost. A já, bez jakéhokoliv rozumového přemýšlení a strachu z ní jsem jí začala pomáhat a léčit jí. Díky této ženě jsem se toho hodně naučila, hodně se toho o sobě dozvěděla a duchovně se posunula někam, o čem jsem neměla ponětí, že něco takového je, existuje a že jsem toho schopna. Bylo to něco, po čem jsem vůbec netoužila. Pouze se to stalo.
Začala jsem přímo mluvit s bezpodmínečnou láskou, kterou nazýváme Bůh a tato láska začala pracovat skrze mne. Ukazovala mi a učila mě, co se smí a co ne. Vysvětlovala mi zákony energií, jak fungují a proč tak fungují. A to opět skrze vlastní zkušenost, jak to dopadne, když udělám něco, co není potřeba. Když si to jen myslím, že je to potřeba. Že se mi to ihned vrátí v podobě negativní energie. Odkud se tato negativní energie bere, kde vzniká a jakým způsobem pracuje. Jaký je její skutečný úkol zde na zemi.
Toto vše jsem se pak učila poznat a pochopit, porozumět tomu skrze své vlastní minulé životy, kdy jsem se učila, jak mluvit, formulovat správně otázky a hledat různé způsoby řešení vzniklého problému. Pochopitelně jsem na to nebyla sama. Měla jsem k sobě někoho jiného, kdo měl také schopnosti jako já a vždy mi pomohl jako nezúčastněný pozorovatel najít pravdu, když jsem sama sobě lhala a podlehla výmyslům svého vlastního ega o tom, jak je výjimečné a jak vše už ví a zná.
Dnes již k tomu vědět nepotřebuji žádné pomůcky. Karty na žádost Boha nepoužívám. Jen položím otázku a bezpodmínečná láska mi na ni odpoví. Pochopitelně i zde platí: Na hloupou otázku hloupá odpověď. Důležité je, umět pouze být bez rozumového JÁ.
To, co vím a znám, tedy tyto mé vlastní zkušenosti a moudrost mé duše, mého vědomí a boha předávám dál těm, co mají kuráž a chtějí, rozhodnou se na sobě pracovat. Rozhodnou se mít rádi stejně jako já. Pomáhám jim nalézt sebe sama a svou vlastní moudrost.
Takže?
Jsem obyčejný člověk z masa a kostí, co má také ego, stejně jako každý člověk. Také dělám chyby a špatná rozhodnutí. Také se vztekám a zlobím. Také mám strach. Jen už vím, odkud se to bere a co s tím, aby mi to ublížilo co nejméně. To neznamená, že jsem ve vatě a všemu ušetřena. Naopak. Díky tomu, co vím, dostávám a řeším daleko těžší zkoušky, než ti druzí.