Bezpodmínečná láska versus temná, černá energie.

Celý vesmír, jakákoliv hmota v něm tak i lidské tělo a duše je utvořen z bezpodmínečné lásky, kterou vidíme jako bílou energii. Bílá energie, ve které jsou naprosto všechny možné energie všech možných barev, které nesou jak plusové, tak mínusové náboje a s nimi informace, co má která energie a barva za úkol. K čemu slouží.

Plus a mínus není dobro a zlo. Tyto energie se mezi sebou mísí a vytváří různé kombinace barev a jejich odstínů od té nejsvětlejší až po tu nejtmavší a různé poměry plusu a mínusu dle toho, co je v té chvíli potřeba. Tyto energie jsou vůči sobě neutrální. Nemají rozumový základ. Nesoupeří. Nebojují, nepřetahují se, ale spolupracují. Plus, kladné přijme mínus, záporné, nebo mínus přijme plus, spojí se, promísí, aby mohlo vzniknout to, co má, co je potřeba. Toto je něco, co odporuje našim fyzikálním zákonům plusu a mínusu. V tomto hmotném světě se tyto dvě energie a polarity odpuzují.

Bůh tedy není dobro a není jen bílá. Pokud roztočíte válec, na kterém jsou všechny barvy, tedy i černá, uvidíte pouze bílou. Tyto všechny energie dohromady tvoří a dohromady ničí dle potřeby. Řídí se pouze tím, že aby mohlo vzniknout něco nového, musí zákonitě něco zaniknout, aby bylo z čeho stavět nové.

Všechny tyto energie a barvy s plusem a mínusem jsou ve vzájemné harmonii a rovnováze vůči sobě. Je to něco, co člověk nedokáže pochopit. Vzniká výsledná bílá energie, které říkáme Bůh, bezpodmínečná láska. Tato energie je pak tou nejsilnější silou v celém vesmíru, protože s ničím nebojuje, nesoupeří, neporoučí a nemá žádný úmysl. Její síla spočívá v tom, že tomu něčemu, proti čemu jde naproti dá přesně to, co tomu chybí. Doplní a vyrovná plus a mínus a tím to uvede do rovnováhy, neutrality a harmonie. Je to mechanismus, který nemá rozumový základ. Jedna energie se přizpůsobuje té druhé.

Zde je potřeba zmínit symbol jin a jang, který je západní civilizací špatně chápán. Neznázorňuje Boha jako bílou a černou, dobro a zlo, ale naše vnímání protikladů na planetě. Světlo-den a tmu-noc. Teplo a chlad. Mokro a sucho. Mužskou a ženskou energii atd.

Každá vzniklá hmota má dán svůj čas existence a bod svého rozpadu. Nezáleží na tom, zda je pevného charakteru, nebo plynného. Je to pouze uspořádání a uskupení energií, které pak vytváří to, co vidíme, nebo jsme tomu dali rozumový název, skrze který to něco neviditelného pro náš rozum začalo existovat. Toto je princip života. To, že je to něco pro nás neživé, jen hmota, neznamená, že je to neživé. My považujeme něco za živé, pokud to samo myslí, cítí, reaguje nějakou akcí, činností a používá k tomu myšlenku a rozum. Vidíme jeho reakci. Co nereaguje, není pro náš rozum živé. Kámen nemá hlas, nemá tělo, nemá nohy, nemá rozum, emoce a myšlenky, pouze je. Je utvořen z energií, které vytvořili různá skupenství a ta vytvořila zase pro nás viditelné a poznané různých prvky, z kterých je složen kámen. Je kámen ve své vlastní podstatě, tedy jsou energie, ze kterých je vytvořen živé, nebo nejsou?

Naše lidská, hmotná těla jsou také utvořena z této energie. Energie, která vytváří hmotu, a zase ji bourá, pohlcuje, aby mohla vzniknou nová. Tento zánik hmoty je dán stárnutím a bodem, kdy se má tato hmota rozpadnout.

Lidé dnes operují s tím, že se lidé kdysi dávno dožívali vysokého věku, třeba 500ti, či 1000 let a ptají se, proč tedy tak brzo umíráme. Proč se nedožíváme také takového věku.

Víte, v té hodně dávné době bylo velice málo lidí, tedy velice málo těl. Aby mohlo vzniknout a existovat lidstvo, bylo potřeba, aby tito lidé žili dlouho a mohli zplodit co nejvíce svých potomků, tedy hmotná těla pro duše. Když byl tímto způsobem zajištěn dostatek žijících lidí, genetického materiálu pro vznik nových těl skrze rozmnožování, už nebylo potřeba, abychom žili tak dlouho.

To, co my lidé nazýváme temnou, černou energií, zlem je energie, kterou vytváří náš rozum a ego. Tato energie existuje pouze díky našemu rozumu a egu. Je součástí našeho rozumu a ega. Nebo lépe řešeno, naše vlastní ego je z této energie utvořeno. Tato energie je také naší součástí, stejně jako energie bezpodmínečné lásky. Neviditelná energie, která nám našeptává a vytváří pomocí myšlenek, emocí a strachů různé scénáře, co bude, jak to bude, jak nám bude a jejich řešení. Jak se tomu vyhnout, aby to nebylo. Energie, která nás dokáže přesvědčit, že je to skutečné. Dokáže nám ukázat a zhmotnit něco, co není a neexistuje. Tato energie je opakem Boha a má pouze černou barvu.

Tato energie je jako černá rostlina, která, aby mohla vyrůst, potřebuje živnou půdu pro svůj růst. Pokud zasejete ve své hlavě semínko této černé rostlinky, zlou myšlenku, ale nedáte mu živiny, semínko se neuchytí a zahyne. Za toto se není potřeba trestat. Každý vytváříme tato černá semínka. Jde o to, zda mu dáme možnost vzklíčit a vyrůst. Pokud toto semínko živíme dalšími myšlenkami, ze semínka vyroste černá rostlina, černá energie, která se změní na stvůru, co ničí a ubližuje jak vám, tak druhým. Pohltí vás a zamezí vám přístup k lásce, k pravdě a k Bohu.

Zde se ještě vrátím k tomu symbolu jin a jang. Pokud se na něj podíváme jinak, jiným způsobem, lze bílou považovat za Boha, bezpodmínečnou lásku, ve které jsou všechny barvy a energie + a - v rovnováze, bez rozdílu. Černá pak znázorňuje energii lidské myšlenky a lidského pojetí dobra a zla. Černá semínka a rostlinky. Naše rozumové dělení energie boha na dobro a zlo. Chápání boha jako dobro a zlo.

Rozumový pojem dobro a zlo a chápání a dělení vzniklých situací na dobro a zlo je závislé na tom černém semínku a rostlince. Ze začátku nám může toto semínko a vzniklá rostlinka, černá energie přinášet pocit uspokojení, opojení, zadostiučinění, docílení něčeho, ukojení své touhy po něčem, po někom. Je nám v té energii velice příjemně. Uspokojili jsme své ego, které dostalo to, po čem v tu chvíli toužilo. Energii zla, ve které je nám v té chvíli dobře a která se vydává za dobro, my to považujeme za dobro. Bohužel, tento pocit dobra není možné udržet trvale. Ego se začne bát, že o ten pocit přijde, že ho ztratí. Aby o něj nepřišlo, je ho potřeba stále živit a přiživovat dalšími semínky a rostlinkami, aby ego mělo dobrý pocit a tím abychom měli my jako člověk příjemný pocit, kterému jsme dali název dobro. Ego se cítí dobře pouze tehdy, pokud je v té samé energii, ze které je utvořeno ono samo. Ono neví, že je utvořeno z této černé energie, která se všemožně snaží převzít funkci duše a mít vládu na tělem a myšlenkami.

Na rozdíl od nás ti druzí tuto energii ega vnímají, cítí a chápou opačně, jako zlo, protože jim ubližuje. Nutí je dělat něco, co nechtějí. Donutit je k něčemu, co nechtějí. Předělat je, změnit je proti jejich vůli.

Jak vidíte, dobro či zlo je závislé na tom, jak se cítíme. Na našem rozumu a egu. Na energiích, které samo ego vytváří, aby se cítilo dobře. Toto nemá nic společného s Bohem a s tím, čím ve skutečnosti je.

Opět to berte jako jeden možný úhel pohledu, jedno z mnoha vysvětlení těchto energií a pojmů.

Osobní rozvoj a osobní práce sama na sobě je hledání, jak těmto energiím a názvům porozumět. Jak poznat a zažít, uvědomit si Boha v sobě. Jak poznat a zažít, uvědomit si zlo v sobě. Jak je od sebe oddělit. Vědět, kde, kdy a jak toto vše v nás, jako v člověku vzniká. Tomuto vás nemůže naučit žádná technika. Jen zkoušení a pozorování sebe sama, svých myšlenek a emocí. Odkud se berou a kde vznikají. Jakou energii mají. Jak vypadá každá naše emoce. Jak vzniká, odkud se bere, jak pracuje, jakou má sílu a odkud svou sílu čerpá. Pravdu o tom, co se s námi skutečně děje a proč, skutečný motiv, který tomu dává hybnou sílu nenajdete v rozumu, ale v energii, která je osvobozena od lidských myšlenek, ega a emocí.

Tato energie není nic a je vším. Nemá žádnou lidskou podstatu a vlastnost. Není žádným nanebevzatým mistrem, co myslí jako člověk. Není žádným andělem, co myslí jako člověk. Není žádnou autoritou. Jen hybnou silou, která pouze reaguje na vzniklé energie a vrací je do rovnováhy. Je součástí celého vesmíru a i nás samých. Pokud se budete při svém hledání obracet na mistry, vyšší bytosti, různé rádce, dávné mudrce, předky .... a ne na bezpodmínečnou lásku v sobě, budete se napojovat pouze na jejich lidskou existenci a veškeré jejich lidské myšlenky a představy těchto mrtvých lidí, které měli za života a které přetrvávají i dál, po jejich fyzické smrti a ne na skutečnou pravdu. V podstatě vám budou radit mrtví a ne bezpodmínečná láska.

Pravdivou odpověď na svou otázku, či na to, co se s vámi děje a proč můžete dostat od bezpodmínečné lásky pouze tehdy, pokud v ní jste a jste v té chvíli jí samou.

Lidé si stále neuvědomují, že to, co máme uvnitř sebe, to neviditelné, čemu říkáme duše, je bezpodmínečná láska, tedy Bůh. Neleží v rozumu a v myšlenkách. Ve všech těch slovech, pojmech a větách. Není tím, co si myslíme, že je. Je silou, která oživuje naše tělo a dává mu život. Bůh zažívá a prožívá všechny možné zkušenosti skrze nás, naše těla a naši mysl. Je pro nás jakýmsi vnitřním kompasem, který se neřídí rozumem a egem. Kompas, který nám nechce ublížit, ale naopak. Ukazuje nám směr, cestu, kudy se máme vydat a mluví k nám skrze pocity, ne skrze emoce a rozum. Ovšem, nepleťte si to s tím, že vás povede za ručičku a bude vám ustavičně říkat, co máte dělat. On vás pouze upozorní, že je něco v nepořádku, že se něco děje, že něco vidíte nebo cítíte, vyhodnocujete špatně. Že je to naprosto jinak, než jak si myslíte. Chce po vás, abyste se zastavili a uvědomili si, co se ve skutečnosti děje, co děláte, co cítíte a zda je k těm emocím a strachu, co tam máte důvod.