Použití regrese

Dne se s vámi podělím o to, jakým způsobe se dá použít a využít regrese, když má klient problém. Že není potřeba klienta cpát a vracet do minulých životů. Stačí ho vyladit a napojit skrze bezpodmínečnou lásku na toho, kým byl v tom životě, který hledáme a má teď a tady na klienta vliv. Ten, kým v tom životě byl pak mluví skrze klienta, který ho slyší, protože v tuto chvíli jsou propojeni skrze jedno společné vědomí pro oba. Oba jsou jedno.

Zkopíruji sem celý písemný rozhovor, který jsem vedla s tímto mužem přes messenger, který už nežije a přesto vše byl stále zde, stále myslel jako člověk a ovlivňoval tak myšlení a jednání mého klienta, ať chtěl, či nechtěl svými myšlenkami a přesvědčeními. Jednalo se o chtění a lpění na blahobytu, majetku, penězích a touhách rozumu, jak on si představoval, co je to být šťastný a co ho má udělat šťastným.

Jde zde o to, klást ty správné otázky. Správně reagovat na odpovědi. Dopátrat se skrze otázky pravdy. Dovést toho dotyčného k pravdě. Aby ji on sám vyslovil. Nenechat se odvést od podstatného. Jen stručné a jasně mířené otázky skrze správná slova, která reagují na jeho vyřčená slova. Je to tak trochu věda a i já jsem se to učila. Nenechat se zatáhnout do výmyslů a vysvětlování rozumu. To totiž nikam nevede. Typu, jak oni to mají, že všichni to dělají atd. 

Na tomto záznamu rozhovoru je vidět, že ti mrtví, co jsou zde chyceni, stále myslí i po smrti naprosto stejně, jak mysleli za života, když měli tělo.

Klient: Vůbec si neuvědomujeme, že všechno máme. Že nám teče voda, nemusíme nikam chodit a nic lovit, vše nakoupíme a máme v ledničce, že stačí tak málo bez nějaké píle a snahy. Žijeme v takovém luxusu, ale za to se platí. Musíme chodit do práce, vytvářet hodnotu peněz a jsme závislý na nich, na těch penězích, bytě, bydlení zkrátka a toho všeho. Prostě ten přepych máme přímo před sebou. A proč přesto nejsme šťastní když to vše máme proč? Tak v čem spočívá nás život, honit se za penězi? Aby jsem měl to a to, abych měl co do pusy, platil bydlení

Já: Co to vlastně znamená život? 

Každý si pod tím představuje něco jiného. 

Ale co je to doopravdy? 

Být šťastný 

Odpověz si na to sám. Nejdříve, jak to chápe rozum, a pak, jak to vidí duše, jak tomu rozumí láska. 

Smát se, radovat, tančit, líbat se, mít přátelé s kterými se můžu smát, sdílet nějaké zážitky, cestovat, opékat buřta, zpívat, dělat legraci. To je rozum. Z pohledu duše je vše zkušenost ať se děje něco zlé, nebo špatné je to jen pro náš rozum, duše to nevidí zlé, nebo špatné. Rozumové, je radost, láska, smích, dělat věci které mě dělají šťastným a spokojeným. Umět bláznit a dělat si legraci. Být projekci sebe sama. Asi tak nějak to vidím rozumově. Je tam jenom to hezké.

No a jak to ten rozum chce dělat bez toho všeho ostatního. Tedy toho, co člověk potřebuje, aby žil.

A pohled duše, ten je jiný. Život je láska a vše s ní spojené, co člověk potřebuje, aby žil, mít teplo, jídlo a být zdravý. A přístřešek

Otázka pro tvůj rozum zní, co je to život

Umění žít a radovat se. Hrát si, tančit, běhat, plout po řece, zpívat

Umění žít? To je život?

Umět si vychutnat každou chvíli, ano

Ty píšeš, co by jsi chtěl dělat a ne, co je život.

Život jsou povinnosti jen toho co musím. Musím to a to a to

Opět, ty píšeš co musíš a nechceš, ne co je život.

Život je dech a končí dechem

No vidíš.Takže, co je život?

Dech? Emoce? Zkušenosti?

Ano i ne.

Takže je toho vic?

Život je to, když si uvědomuji, že žiji. Že jsem a existuji

Život je to, když si uvědomuji, že žiji. Že jsem a existuji. Rozumem, nebo jako duše?

Rozumem. Tělo a rozum, uvědomování si sebe sama skrze tělo a rozum je život. Duše přeci nežije, ta pouze je. Nepotřebuje tělo, aby žila, Ona je

Tak proč pořád něco hledám a jsem věčně nespokojený. Nic se mi nelíbí a vše trvá jen chvilku, nic není trvalé a většinou se mi nic nelíbí

Komu se to nelíbí?

Mě mému rozumu

A proč se ti to nelíbí?

Není žádné dobrodružství, žádné zážitky, nuda, nudný život. Furt jen povinnosti

Protože život zaměňuješ za slova požitků.

Nerozumím

Myslíš si, že život je požitek. Jen si užívat, mít požitek.

Zde v tuto chvíli už začal reagovat ten člověk, kterým byl a začal odpovídat sám za sebe skrze klienta.

Měl by být, toho pěkného se děje málo

Život je uvědomovat si sebe sama v každé situaci, za každé situace, že jsi, existuješ.

A to je jako jak?

Cítíš, myslíš, dotýkáš se, jednáš, konáš, že toto vše můžeš, protože jsi, máš tělo, které je živé a je toho schopno

A z toho mám být šťastný a mít radost?

Kdo ti napovídal, že život je a má být jen radost? Že život znamená radost?

Většinou znamená utrpení a bolest to je fakt Ale já takový život nechci, chci radost

Je na tobě, co si vybereš. Zda si vybereš mít radost z toho, co je, nebo budeš na to nasraný. Jak to budeš prožívat. Jak se rozhodneš to prožívat.

No tak asi pokaždé jinak

Koho z toho chceš obviňovat? Život? Nebo sám sebe.

Tak svůj osud změnit nemůžu, hold někdo má a někdo nemá tak co jiného mi zbyde Já nevím. 

Tak mi odpověz.

Ten život si vždycky jede podle sebe No život koho jiného Osud

Může za to život, nebo ty, jak o něm smýšlíš?

To mi přijde jako nějaká fylozofie o tom jak mám smýšlet o životě. Nejsem žádný budhista

Tak to zkus.

Život si jede sám A jak myslim je na mě Buď se přizpůsobím, nebo ne

A jak o něm smýšlíš?

Že je na hovno

No vidíš. Tak se nediv, když nechápeš slovo život.

Však tam nic není, jen dech a ty věci Jak to mám jako chápat

Ano, život je dech. Když není dech, není život. To vše ostatní, co si vymýšlí rozum, co je život, jsou jen naše vlastní rozhodnutí.

Mě přijde, že mi furt odpovídá, někdo jiný, rozum toho kým jsem byl.

Já vím. Ale on je i ty sám. Nebo snad ne?

No ten kterým jsem byl

A ty nemyslíš stejně jako on?

Klient: Ano myslím taky 

Otisk: Takže je to mé vlastní rozhodnutí, že vidím zivot na hovno? To mám jako to hovno vidět jinak, že je voňavé

Tak se zeptej lásky, co je to život. Jak máš toto slovo pochopit. Co ve skutečnosti znamená.

Život je užívat si každou jednotlivou chvíli a umět si ji užít

Život začíná s prvním nadechnutím a končí s posledním výdechem. Vše mezi tím jsou pouze tvé vlastní volby a rozhodnutí. Já jsem říkala, zeptej se lásky ne rozumu.

Moudrost rozhodnutí a čin Dost mě to bolí na těle, snažím se odosobnit Život je dar volba a rozhodnutí

Přesně tak.

Aha a teď jak tomu porozumět Vše má následek, každá volba A rozhodnutí

Je to dar, že mohu cítit, vnímat, dotýkat se, chutnat, slyšet, vidět, chodit, mluvit, jednat a konat. Dávat a přijímat. Mohu tvořit a vytvářet z myšlenky něco krásného a hmotného.

A volba je co si zvolím, svůj pohled na situaci

Ano. Bez snů a těla by nikdy nic nevzniklo. Žádná hudba, budova, obraz ...

Ano

Bez bolesti by nás nic nenutilo něco změnit, něco vytvořit

To ne no

Někoho zachránit, ochránit, rozesmát, utěšit ...Toto vše je život.

Pomáhat Ano

Tak jako povinnosti, které plníme kvůli druhým a sami sobě. Kvůli dětem, kvůli těm, co máme rádi ... Zajistit, ochránit, vychovat, nakrmit ....

Ale to děláme, protože chceme

A ne si chtít jen užívat bez závazků, povinností a ohledu na druhé, jen já chci a na ostatní seru,

Když jsem sám tak asi ano, ale když jsem s někým tak už musím jinak hold to tak je

Jsou věci, které nás netěší, ale děláme je pro to, že je to potřeba. Protože bez tohoto bychom nemohli ochránit ty, na kterých nám záleží Bez práce nejsou peníze a bez peněz není vše to ostatní

Proto jsme závislý na penězích

Nebo chceš žít jako ten blázen, co se toulá a nemá nic a nikoho? Na nikom mu nezáleží. Je mu jedno, zda umře hlady nebo ne? Zda umrzne, nebo ne? Je to tvoje volba, ale nesváděj to na život.

To se radši zabiju, takové pomalé umírání ne

Já jsem se tě ptala, jak chceš žít a za co tak chceš žít.

Co já vím, zatím je to tak jaké to je, nemůžu si vybírat Musím brát co je, abych přežil a nějak žil

A jak to je?

Prostě nic moc, ale nehladovim a mám kde spát Aspoň tak zatím

Tak na co si stěžuješ?

Prostě mě to nebaví, je to takové plácání se Nemám z toho radost, nepociťuji ji

Jaké plácání? A jak vypadá neplácání?

Prostě furt počítat kolik mužů utratit a co si koupit a co ne Neplácání je to neřešit

Takže ty by jsi byl raději nemocný nemohoucí, odkázaný na milosrdenství druhých?

To vůbec Nebudu žít z toho, aby mě někdo litoval a dával mi peníze

Tak na co si stěžuješ? Na to že jsi zdravý? Že můžeš pracovat a díky tomu máš jídlo a střechu nad hlavou?

Úplně fit nejsem, ale zdraví asi jo. Prostě tam není žádná chuť do života Něco co by mě hnalo, nějaký zápal pro něco

A co by ti ji dalo?

To nevím, hledal jsem to v hudbě, ve hře na kytaru a chození do hor, nebo procházky Prostě když vždy přijdu k sobě domů tak zase ten mizerný pocit

Jaký?

Nic nemá cenu, smysl a je to na hovno

Proč?

Všechno zanikne, všechno se zničí, rozplyne Ztratí Skončí

No a? Ono ti něco patří?

Patřilo možná kdysi teď už nic Mám holou řiť

Já se tě ptám, ono ti něco patří?

Nic mě netěší, nedělá radost Nepatří mi nic

Tak na co si stěžuješ? Na čem lpíš?

Na věcech, na plánech, na představě jak by to mělo být a vypadat ten život jako celkově Jak by měl probíhat A co vše bych měl zažívat a prožívat

A ODKUD SE TA PŘEDSTAVA BERE?

Co vše tam má být a co nemá To je můj svět Bere se z myšlení

a odkud se to myšlení vzalo?

Z představ, ze snu, máme přeci snít Rozkouskoval jsem si to pomalu a postupně Sám si to vše vytvořil A takto chci žít a ne jinak Jen tak

A co tam v té tvé představě děláš?

Brečím a jsem smutný, že nežiju Jen se za něčím honím, abych to měl A jsem stále nešťatny víc a víc

Za čím se honíš?

Peníze, bohatství, majetek, auto, chata, garáž, dovolené

Aha. A jak to chceš uskutečnit, když je to jen představa?

Proto jsem nešťatny, dělal jsem vše, opravdu se snažil a vždycky mě to srazilo k zemi

Co tě srazilo k zemi

Ať jsem.zkousel dělal kde co, nikdy jsem nevydržel, nic mi nebylo dost dobré Tenhle život mě srazil k zemi Nedal mi co jsem chtěl Vždy mě o to připravil

Nebo ta tvoje představa?

Představa mě udržovala při životě a udržuje Jinak bych už tu nebyl Neměl bych pro co žít

Při jakém životě tě ta představa udržovala?

Nemám ani pro koho, ale to nesejde Při mém životě přeci

Já se ptám jakém

Abych vůbec vydržel naživu Abych to snesl a dal

Co aby jsi snesl a dal?

Ten život

Jaký

Je to ubíjející Krutý a bolestivý nemilosrdný zákeřný Někdy fakt hnusný

A kdo ho tím krutým a bolestivým udělal?

Slyším, že já sám Bodá to do srdce a nepřestává, jako když nůž projde srdcem Ale to je nesmysl Proč bych si to dělal

No právě. Proč?

Nemám se rád

Protože jsi uvěřil té představě, kterou vytvořil tvůj rozum. Tedy aby jsi ty sám nic nemusel. Nemusel ničemu čelit, ničemu se postavit

Jako, abych se vyhnul odpovědnosti tak je to myšleno?

Ano.

No a teď nevím co říct

Žádná povinnost, žádná rozhodnutí, dobrá, špatná, jen radovánky.

Asi jo Je to tak

Otázka zní, proč?

Odmítal jsem to

Proč?

Nechtěl jsem být nikdy dospělí Stejní jako oni Furt samá zodpovědnost a povinnosti a život je to a bla.a.musis to a musíš na školu Já nemusím nic Mohu si žít tak jak chci já sám a ne mi diktovat život Lajnovat mi ho

Ano, nemusíš. Je to také volba. Ale proč si na to pak stěžuješ?

To nesnáším k smrti tohle Protože furt po mě někdo něco chce Furt nějaké rozhodnutí Každou chvíli A já nevím,.neumím se rozhodovat Dělal to za mě vždy někdo jiný Já mám nést následky, já mám zodpovídat za lidi, i za sebe? Co když se jim něco.stane Bude to jen má vina To nechci tohle

Každá volba nese důsledek. Bez ohledu na to, proč ji děláš. Ale ty jsi nechtěl nést důsledky. Ty jsi si myslel, že buděš žít tak, jak si to vymyslel tvůj rozum? Bez ohledu na ostatní?

Ano

Bez toho, jak se zachovají ostatní? Že se tě to netýká? Že se tě to nedotkne?

Já nemůžu za to jací jsou a co dělají

Opět do toho vstoupím, abych vás upozornila na to, jak mluví ego a rozum. Ten dotyčný říká, že chce mít peníze, aby se měl dobře, mohl si koupit co chce a koho chce a měl moc. Ale zároveň s tím používá ty naučené fráze, že peníze jsou špatné, moc trvá chvíli, za peníze si štěstí nekoupíte … Takto mluví rozum a ego, které si protiřečí a samo sebe oblbuje, aby vypadalo a cítilo se lepší.

Když máte peníze je vše možné, ale když nejsou tak nejsou ani kamarádi nikdo a nic

Vše ti projde a nikomu tím neublížíš? A když ano, je to jejich problém a ne tvůj? Aha, takže peníze tě změní? Nebo změní to, co se děje kolem tebe?

Zní to krutě, ale neřešil jsem to, nezabýval se tím Peníze dají moc Skryjí vše

Proč ne?

Nezajímalo mě to

Takže ty toužíš po moci?

Co mi je po ostatních Moc je krátkodobá Jednou tak pak zase holá řiť

A když budeš mít peníze, tak ti vše projde a ty budeš šťastný?

Nebudu, štěstí se nedá vykoupit penězi Je to jen faleš a přetvářka hry Velké hry

Tak proč zde mluvíš o penězích?

Ve skutečnosti nikoho nezajímá jak se kdo cítí Peníze mi měli zařídit lepší budoucnost A skrýt se tak před vším Mít na chvíli klid od všeho A všech

A jak jsi k nim chtěl přijít?

Prací, přemýšlením, investováním, kšefty, Spekulace

Takže lhaním, okrádáním a odíráním druhých?

Když to řeknete takhle spříma tak taky vlastně ano

A to považuješ za práci?

No někdo by řekl, že je to práce jako každá jiná

Co tím ve skutečnosti vytváříš?

Ale práce to není no Zlo Zlo tím vytvářím a nenávist Proti sobě Vůči sobě

A když vytváříš zlo, jak chceš být šťastný?

No schovat se za peníze Ale to už nefunguje No nejde Zlem nejde vytvářet štěstí Jen faleš a přetvářku

Peníze, vytvořené zlem tě před zlem neschovají

No a co mám dělat Žádný lepší způsob jsem nenašel

Přestat nadávat na život. Ty sám jsi si ho takto stvořil a vytvořil skrze zlo.

No, ale fungovalo to Teď už ne no zase Jen určitou dobu

Nepovídej. Když to fungovalo, tak proč si stěžuješ?

Asi zvyk

Asi? Vždyť ty sám i po smrti dál používáš zlo k tomu, aby ti z toho všeho pomohlo. A ono to nefunguje.

Jak to mám asi udělat Protože na mě sere zlo Má mi pomáhat a ne jen tupě stát a přihlížet

Naopak, má z tebe velký užitek

To by mě zajímalo jaký Když nic nemám

Tak se zeptej lásky, jaký.

Ovládá tě seš jeho loutka Blbost a keci Jak by mě mohl asi ovládat

Může si s tebou dělat co chce. Napovídat a naslibovat, co chce. Po čem toužíš, že ti to dá, když uděláš to a to, obereš, okradeš ..

Zatím mi nic nedal

Tím vytvoříš zlo, kterým ho nakrmíš a tím víc jsi s ním spjaný a v jeho moci. Pak ti to vezme a zase ti řekne, když uděláš to a to, budeš mít ...

To je začarovaný kruh Ze kterého není snadné vyjít ven Spíš nemožné

Stále dokola a dokola. A ty vždy něco dostaneš, tvůj rozum se tetelí a pak ti to vezme, aby jsi nepřestal toužit po tom, co ti dal a pak vzal.

Co tak to je nějaká manipulace

A co jsi si myslel? Že zlo dělá a pracuje pro tebe?

Výměnný obchod

Ty pracuješ pro něj. Tak se nediv, že jsi nespokojený.

A co mám dělat, pro to, abych byl spokojený Když takového nic není a neexistuje

Jak víš, že není, neexistuje? Kdo ti to napovídal?

No nějaký pocit který je přelétavý Maximálně Já sám

Jde opět o to, co si tvůj rozum představuje pod slovem spokojený, Stejně, jako si představoval, co znamená život. Je rozdíl mezi představou a pravdou.

Dostatek peněz, jídla, všeho No je Představa není realita

Aha, A jsme zase na začátku, že?

Asi ano Pravda je realita Ale ta je moc tvrdá A tu nechce nikdo slyšet

Co to je ten dostatek peněz? Jaký je dostatek u tebe? Na to, co potřebuješ, aby jsi žil, ne na to, co chceš?

To se pořád mění nelze to určit přesně Jednou tak pak zase jinak Dostatek peněz je mít rezervu na účtu

No, když budeš úplně chudý, nebudeš mít kde spát, co jíst, bude ti zima a budeš mít hlad, kolik peněz ti bude stačit, aby jsi to měl?

Na horší časy, na dovolené atd

Kolik bude dostatek?

Záleží na jak dlouho

Na týden. Kolik?

3 až 5.tisic cca

Nebo ty nebudeš vděčný ani za jednu jedinou noc v teple?

Asi jo, ale nějak to nepociťuji

Kolik za jednu noc v teple, čistý, umytý a najedený?

Dle možností placnu 700kc

Když nemáš z toho naprosto nic. Jen v kapse pár drobných na to, aby jsi měl kde přespat, umýt se a najíst se. Tak si to představ. Co si tedy vybereš? Ulici, nebo přístřeší, ať je jakékoliv?

Může být i méně záleží kde Nebo více

Já se ptám toho dotyčného a ne tebe Tomáši

Je mi to jedno Podle toho kolik mám 20.šilinku stál

Nemáš nic. Budeš si vybírat?

No nebudu, budu muset někoho okrást, abych měl

A i kdyby jsi někoho okrad, vybereš si to nejdražší, nebo to nejlevnější?

Jako tím, že nemám nic Asi to nejlevnější když budu mít prt

Takže, kolik ti bude stačit?

Ale spíš dražší 200

Za 200 budeš mít teplo, postel, světlo, vodu a jídlo. Je to tak?

Ano Obyčejný základ, ale jo, je to tak

Je to vše, co v tu chvíli potřebuješ, aby si přežil, přečkal jeden den, je to tak?

No je

Je to v té chvíli dostatek peněz?

Na přežití jo

Já se ptám je to v té chvíli dostatek peněz, které potřebuješ?

Ano

Tak jak vypadá dostatek peněz a kdo určuje, co je dostatek a co není?

No rozum přece Dostatek je, že mám co jíst pít a kde spát Urcuji to sám

Proč mu nestačí tento dostatek? Proč když ho bude mít každý den, bude to pro nej málo? Proč?

Je náročný Chce víc Mít se líp Ne jako ostatní Nespokojí se s málem

A kdy to skončí? Kde to skončí? A kdy bude spokojený?

Nikdy To nekončí nikdy Je to nekonečný

No vidíš. to je to upsání se zlu.

No je vždyť říkám dostat je se nemožný odtud

Odkud?

Prostě to nekončí nikdy No odtud z toho pekla, prázdnoty kde nic není jen tma

A co tě tam drží?

Lpění a strach

A pomáhá to?

Těžko Nepomáhá nic

Tak proč se na to nevykašleš? Na to lpění a na ten strach.

Mě nikdo nepustí odsud Nejde to se vykašlat

Proč ne?

Musel bych zahodit vše Úplně vše

Co vše?

No všechny sliby a vzdát se všech tužeb a snů

A oni ti v něčem pomáhají? Pomáhali ti za života a pomáhají ti i teď? Dělali tě a dělají tě šťastným? Nebo naopak?

Naopak

Tak když je to naopak, tak proč se jich držíš? Proč je držíš?

Neumím si to představit jinak

Proč to nezkusíš?

Co mě jako čeká Nic dobrého

Proč to nezkusíš? Ty si myslíš, že to může být horší? Ty už v pekle jsi. V pekle, které vytvořil tvůj vlastní rozum. Co ti asi může někdo udělat? Když nemáš tělo?

No jen mě tu držet

Máš hlad? Jeti zima? Bojíš se o tělo a o život?

Už dávno ne Nic nemám přece Ani ten život

Tak čeho se bojíš? Co se ti tak může stát?

Věčné utrpení no to už zažívám stejně Tak nevím. Už mě asi nemá co překvapit

Když nevíš, tak proč se bojíš?

Stratil jsem vše už nic nemám

Nebo si myslíš, co se asi může stát?

No to fakt netuším co může Horší trest?

Jaký?

Další nahánění a přesvědčováni lidí

Horší trest na kom a skrze co, skrze koho?

Co já vím Rozum A jejich tužeb Už jsem vážně unavený ze všeho

Tres na kom? Na tobě? Jak? Skrze co? A kým?

Trestat lidi skrze jiná těla, lest do nich a vnucovat jim myšlenky. Nevím co si tam vymyslí zase

Kde?

Tam.v pekle

Ty už tam jsi. Byl jsi tam už za svého života. V pekle, které stvořil tvůj vlastní rozum. 

Ďábel temnota Jo jsem, ale stejně Může být hůř

Ty už tam jsi. Ty jsi to nepochopil? Jak hůř? Buď budeš tomuhle věřit a nikdy se odtamtud nedostaneš, nebo začneš věřit něčemu jinému.

Čemu jinému věřit Ze mě snad bůh osvobodí To těžko

Potřebuješ se rozhodnout přestat věřit svému rozumu, co ti stále říká.

A komu věřit

A začít věřit lásce. Co ti říká ona.

Takže té pravdě

Ano.

Dobře tak já ruším tedy vše co jsem si tam tehdy přál A vše co mě pojí s temnotou No zrušeno

Přijímám a jsem smířený s tím, jak jsem žil, jednal, konal, myslel. jaký jsem byl.

Přijímám

Požádej za odpuštění a sám odpusť.

Učiněno

Vzdej se všech svých lidských přání, tužeb a představ.

Vzdávám

Ta patří člověku, kterým jsi byl ale ne už tobě, tomu, kým jsi teď.

Ano to chápu

Přijmi lásku jako svou součást a skrze tuto lásku, pravdu si odpusť.

Stalo se

Stále máš ten lidský pocit, že je vše s prominutím na hovno?

Nikoliv

Že život stojí za hovno? Nebo se na něj teď díváš naprosto jinak?

Jinak je mnohem barvitější Jasnější Zářivější a radostný

No vidíš. Záleží na tom, skrze co v sobě se na něj díváš.

Láska nebo rozum

Přesně tak.

Děkuji. Musím jit

Není zač.

V tuto chvíli se duše - láska osvobodila díky odpuštění toho člověka sobě sama z pout rozumu a jeho vzpomínky na tělo, který ji tím zde držel a odešla nahoru do světla.

Klient: Je v lásce

Za vaši pomoc a práci za dnešek je to 5600 korun. Zkušenost je odevzdána. Bylo to náročné přes to všechno se dostat, děkuji. Co vše dokáže rozum a víra. Všechno to lpění a strachy. Takže pomalu se boří hradby rozumu. Jestli to správně chápu. Toho co si rozum vytvořil a převzal na co se upnul. .děkuji

Dovětek. 

Celé toto povídání si s člověkem, který už neměl tělo, ale i po smrti stále lpěl na svých představách o životě mi hodně připomíná dnešní dobu. To, co se nyní děje. Útěk od reality, od povinností, od rozhodování a voleb. Nebýt ničím a nikým. Nemuset čelit problémům, které jsou součástí řádu celé společnosti. Chci být mužem, ženou. Nechci být mužem, ženou. Jen si tak plout a dělat to, co chci, co mě baví. Mít vše a nemuset pro to nic udělat, nic obětovat. Jen brát. Uspokojovat pouze sebe sama, abych já byl šťastný. Já na to vše mám přeci právo. Být tím, kým chci být. Mít to, co chci mít. Bez práce? Bez snahy? Kam až jsme ochotni zajít, abychom uspokojili svůj rozum a ego? Kdy bude náš rozum a ego spokojené? Kdy? NIKDY. Stále bude něco, co nemá a po čem bude toužit.