Průvodce, léčitel, učitel a mistr.

Významy těchto slov pouze ve zkratce.

Průvodce je ten, kdo vás doprovází na vaší cestě poznávání sebe sama. Dá se říci, že je pouhým pozorovatelem. Doprovází vás, kráčí vedle vás po vaší cestě. Účastní se a je přítomen jak dobrého, tak i toho špatného, co se ve vašem životě děje. Nezasahuje, nezachraňuje, ale pouze upozorní na možné následky a ponechává vám stále svobodnou vůli. Rozebírá s vámi zpětně, proč jste se tak rozhodli. Jeho úkolem je pomoci vám nalézt vaši pravdu. Chtít znát pravdu a nebát se znát pravdu o sobě samém. Průvodce v tomto případě zastává funkci bezpodmínečné lásky. Lásky, která vám skrze něj zpětně ukazuje a pomáhá nalézt odpovědi na to, skutečnou pravdu o tom, proč jste se tak rozhodli.

Léčitel je člověk, který léčí fyzické tělo a také mysl. Jeho nástrojem je opět bezpodmínečná láska, která se stává a mění se skrze něj na léčivou energii. Vede ho bezpodmínečná láska, která mu sama dává pokyny, co má dělat. Je tedy pouhým nástrojem a vykonavatelem těchto pokynů, aniž by o nich přemýšlel rozumově.

Učitel je člověk, co vám pomáhá nalézt vaše vlastní schopnosti. Pomáhá vám jim porozumět, proč je máte, k čemu je máte a také vám pomáhá si je vyzkoušet, poznat, porozumět jim a umět je používat. Není zde od toho, aby vám říkal, jak je máte používat, kdy, jak a proč. Učí vás, jak se skrze vaše vlastní nástroje a schopnosti dostat k vaší pravdě, poznání, pochopení a k moudrosti. Ne jeho a ne druhých. Nechá vás, abyste si své vlastní schopnosti vyzkoušeli sami na sobě. Sami si je osahali a sami jim porozuměli, jakým způsobem a skrze co s vámi komunikuje bezpodmínečná láska. Nenutí vám svůj způsob práce, své pochopení, svou moudrost a nechce z vás udělat sebe sama. Nenutí vám žádný postup, jak to máte dělat. Nechá vás, abyste si našli svůj vlastní postup a přístup ke svým schopnostem. Pouze s vámi rozebírá, jak, jakým způsobem jste na to přišli a upozorňuje vás na úskalí rozumu a ega. Dá se říci, že učitel je vyšší stupeň průvodce, kdy už není pouhým pozorovatelem, ale vše s vámi rozebírá. Pokládá vám otázky jako láska a odpovídá vám, reaguje na vaše otázky a odpovědi jako láska. Takové otázky a takové odpovědi, které vás motivují k tomu hledat sám za sebe. Své vlastní odpovědi. Chtít tomu porozumět sám za sebe, pro sebe, a ne pro druhé. Uvědomit si, že to dělám pro sebe, a ne pro druhé. Ne pro učitele, abych splnil. Učitel ví a chápe, že i on sám se učí a poznává nové věci skrze svého žáka. Neodmítá je, ale sám je zkoumá.

Mistr je člověk, který má zkušenosti průvodce, léčitele a učitele. Byl průvodcem, byl léčitelem a byl učitelem. Má s tím vlastní zkušenost a nedělá v tom rozdíl. Je jak průvodcem, léčitelem, tak i učitelem zároveň. Má osvojeny znalosti a schopnosti těchto tří. Mistr pak jde do hloubky. Kombinuje všechny tyto tři úrovně a využívá vše, co se skrze ně naučil. Umí už pouze být, být bezpodmínečnou láskou, aniž by nad tím, co je to být uvažoval rozumově. Ví, že je bezpodmínečnou láskou. Je jí.

Mistr pak pracuje jako bezpodmínečná láska. Jedná a koná jako bezpodmínečná láska, když pracuje s klientem. Nemá problém být, existovat jako láska a zároveň v tu samou chvíli být a existovat jako člověk. Je veden bezpodmínečnou láskou, která ví, proč to něco dělá a proč volí zrovna tento způsob komunikace s klientem. Ví, na co je potřena se zeptat. Ví, jakým způsobem se má zeptat, jakou otázku klientovi položit. Jakou odpověď klient potřebuje slyšet a proč. Co chce klientovi říci, co mu chce ukázat, co mu chce zprostředkovat a jak, jakým způsobem.

Mistr díky tomu ví, chápe a rozumí schopnostem klienta. Ví a chápe, jak klient myslí. Tedy jaké nástroje je schopen klient použít a jaké ne. Nástroje, které jsou jak rozumové, tak mimosmyslové. A mistr umí tyto nástroje klienta poznat, rozeznat a správně je u klienta stimulovat, aby klientovi sloužili co nejlépe.

Mistr nerozhoduje o tom, jaký nástroj má klient použít. Neříká mu, jaký má použít, kdy, jak a proč. Jak má myslet a co si má myslet. Co má dělat. Nechá klienta, aby na to přišel sám. Aby se naučil nelpět na jednom postupu, jedné volbě. Aby se naučil věřit intuici, hlasu bezpodmínečné lásky a ne naučenému. Pochopil, že pouze láska ví a určuje, jakým způsobem bude postupovat a proč. Co zvolí a proč. Mistr pak pomáhá klientovi naučit se rozpoznat rozdíl mezi tím, kdy k němu hovoří láska a kdy k němu hovoří pouze sám rozum a ego. Rozpoznat od sebe tyto dvě energie, které mají odlišné vibrace. Skutečný mistr to umí. Umí to a ví, protože to ví a umí jako láska.

Mistr nemá potřebu a touhu vše vědět, vše umět a všemu rozumět.

Mistr ví, že pokud má a smí něco vědět, pokud je potřeba, aby věděl, uměl a rozuměl, sama láska mu to ukáže a sama ho to naučí. Bude ho učit. To znamená, že i mistr se neustále učí poznávat sám sebe, co vše umí a dokáže.

Mistr je tedy člověkem, kterého vede Bůh, bezpodmínečná láska. Je lidským nástrojem Boha. Pouze Bůh, bezpodmínečná láska určuje, komu jako mistr pomůže a komu ne. Jen ona ví a zná skutečný důvod, proč. Komu se má jako mistr věnovat a komu ne. Komu má pomáhat rozvíjet schopnosti a komu ne. Kdo je na to připraven a kdo ne. A mistr nehodnotí a nepřemýšlí nad důvody Boha, lásky. Proč to asi dělá? Toto není úkolem mistra. Není jeho úkolem někoho teď a tady změnit a zachránit. Mistr ví, že vše, co ho naučí, nemusí být projeveno a použito v tomto životě.

-

Mistr je člověk, který má, může mít maximálně pět žáků, kterým se věnuje. Proč pět? Protože více není možné zvládnout vzhledem k množství informací, které je potřeba řešit. Mistr se pak těmto lidem věnuje nepřetržitě a pracuje s nimi několik let. Mnohdy i desítky let. Toto je skutečným úkolem mistra. Vychovat další mistry, nebo je připravit stát se mistry.

-

-

Jen hlupák si myslí, že má a dostal schopnosti k tomu, aby zachránil a zachraňoval druhé před bolestí, špatnými volbami a utrpením.

Tomu totiž není možné zabránit, protože je to již dáno. Co se má stát, se stanem ať chcete nebo ne. Zde nejde o to, aby se to nestalo, ale o to, jakým způsobem to zvládnete. Zda vás to semele, nebo vás to naopak udělá silnějšími skrze to, že tomu rozumíte skrze moudrost a lásku, která není rozumová. Tito lidé nejsou ani mistry, ani učiteli, ani léčiteli a ani průvodci. Jsou pouhými hledači pochopení, poznání, moudrosti a pravdy skrze rozum. To rozum jim říká, čím jsou a co vše ví a umí.

Není totiž v lidských a rozumových silách se toto naučit za měsíc, za půl roku tím, že vám to bude někdo vysvětlovat, jak tomu máte rozumět a jak to máte chápat. Není možné, abyste měli stejné schopnosti, jako mistr. Mysleli, chápali a rozuměli stejným způsobem jako mistr. Každý žák, budoucí mistr má své vlastní nástroje, které jsou jedinečné a nejsou, nemusí být totožné s nástroji mistra.

Jde o to, že bezpodmínečná láska ke každému mluví a komunikuje s ním skrze jiné, odlišné nástroje. Tyto nástroje jsou individuální a záleží na mozku a rozumu, jak je schopen tyto informace od bezpodmínečné lásky přetlumočit do konkrétní podoby, abychom tomu porozuměli. To znamená, že mistr a žák se mohou dívat na jednu a tu samou věc, a přesto jí každý vidí a rozumí po svém. Jde tedy o to, nalézt, dobrat se skutečné podstaty dané informace. Mistr totiž vidí, je schopen vidět a vnímat daleko širší souvislosti, než žák. Úkolem mistra je žáka navést na to, co nevidí, co mu uniká. Navést, ne mu to naservírovat jako odpověď, vysvětlení.

-

-

Mistr již ví a zná ze své vlastní zkušenosti, kdy smí něco použít a kdy ne. Ví a zná pravidla, která jsou pevně dána a která nelze překročit. Protože i zde, v tomto nehmotném prostoru není možné si dělat to, co chci, jen pro to, že mě to napadne. A myslet si, že se nic nestane. Že to nebude mít dopad jak na vás, tak na druhé. Existují pravidla, která se nesmí překročit, porušit. Jde o to, že se zde pracuje s naprosto všemi energiemi. S bezpodmínečnou láskou, rovnováhou a spravedlností. Je tedy potřeba ctít a zachovat rovnováhu a spravedlnost. Energie, které se neřídí zákony hmoty a zákony rozumu.

Pokud je toto porušeno, dostává nad energiemi moc zlo. Chopí se každé příležitosti, kdy nejednáme jako láska, ale jednáme pouze na základě rozumu, jak on si myslí, že to je a funguje.

Není možné si v tomto energetickém a informační poli, prostoru dělat to, co chci jen pro to, že nevím, neznám, nikdy jsem se s tím nesetkal a jen si myslím, že vím na základě druhých, co o tom řekli nebo napsali. Poroučet těmto energiím a myslet si, že to nebude mít následky a důsledky. Není možné jít proti něčí svobodné vůli a nutit někomu svou pravdu jak u živých, tak mrtvých, jen proto, že si myslím, že je to správné, že toto je dobro. Je to pro jeho dobro.

Není možné manipulovat s těmito energiemi jen na základě toho, že si myslím že vím. Pokud jsem se s tím nesetkal, nezažil a neprožil to sám, nemohu vědět. Pokud neumím vidět, vnímat energie kolem sebe a v prostoru, číst informace v nich jako láska, nemohu o sobě říci, že vím a umím. Pokud nejsem, neumím být láskou, tyto informace od energií nám tlumočí pouze náš rozum na základě toho, co jsme o tom kdy slyšeli nebo četli.

-

-

Mistr učí své žáky zažít a pocítit, jaké to je pouze být. Být bezpodmínečnou láskou, která si uvědomuje sebe sama, že je, že existuje a zároveň má lidské tělo a myslí, projevuje se skrze rozumové uvažování. Láskou, která rozumí tomu, že aby mohla být projevena ve hmotě, je k tomu potřeba lidská mysl a vůle skrze rozumové Já jsem. Láska toto chápe a rozumí tomu. Naopak lidský rozum a rozumové Já jsem toto není schopno chápat. Není schopno pochopit, jak může láska vědět bez těla a rozumu. Bez rozumového uvažování skrze Já jsem.

Mistr také učí své žáky, jak se správně ptát. Jednoduše a stručně. Vědět a znát, umět vyjádřit konkrétní záměr, podstatu toho, na co se ptám.

Bez vlastní prožité zkušenosti skrze běžné situace a zpětné retrospektivy to není možné. Není možné to pochopit na základě zkušenosti druhého, tedy zprostředkované zkušenosti a jak on sám tomu rozumí. Jak je schopen tomu rozumět. To je jeho zkušenost a jeho chápání, kterého je schopen. Není možné, aby vás on sám někam, na něco napojoval. Ve skutečnosti vás tito lidé napojí na svou energii, na své myšlenky, na svá přesvědčení a na své pravdy.

Takto skutečný průvodce, léčitel, učitel a mistr nepracuje.

Na nic a na nikoho vás nenapojuje. Ani na sebe, ani na moudrost, ani na Boha, ani na vaši duši, ani na nějaké mistry, anděli, Šambalu, symboly, postupy a učení druhých. S tímto ani jeden z nich nepracuje. Pracuje pouze s vašimi vlastními nástroji a vašimi schopnostmi, které jsou vám dány a ty u vás prohlubuje a učí vás jim porozumět a používat je. Chce po vás pouze vaše vlastní odpovědi na to, jak něco víte. Jak a jakým způsobem jste se k nim dopracovali. Na základě čeho a odkud se tyto odpovědi vzali. Zda jim opravdu rozumíte, umíte je sami vysvětlit, aniž byste citovali druhé. Tedy, zda vaše odpověď a pravda čerpá, je založena na vaší vlastní zkušenosti s touto energií.

-

Nepleťte si tuto vlastní zkušenost se zkušeností, kterou jste zažili na nějakém semináři, přednášce, workshopu, kurzu …. Zde totiž dochází k přenesené a převzaté zkušenosti toho, kdo vás učí, tak jako všech lidí, co jsou přítomni. Všichni přítomní jsou v té chvíli energeticky, rozumově a smyslově napojeni na přednášejícího. Chtějí věřit, že to, co jim říká, je pravda. Touží zažít to, co on. Pocítit to, co on. Vědět to, co on. Upnou se energeticky, rozumově na přednášejícího, učitele. Napojí se na něj a na jeho energie. Díky tomu mají stejné pocity a myšlenky jako on v té chvíli. Není to jejich, ale jeho, nebo druhých. Jde o to, že nic z toho, co cítí v té chvíli nezažili skrze běžný život a běžné situace. Nemají jak a z čeho čerpat na základě minulosti a své vlastní zkušenosti, setkáním s těmito energiemi. Tomuto se říká davová psychóza. Kdy všichni sdílíme naprosto stejné pocity. Buď pocit euforie, nebo naopak pocit beznaděje.

-

Kdo zažil a pocítil zlo, energii zla, co dělá a umí, tedy různé situace, kdy to bylo energetické zlo, nepotřebuje vysvětlení, co to je, co to umí a jak to pracuje. Má s tím vlastní zkušenost, tedy ví, pamatuje si na to. Kdo zažil bezpodmínečnou lásku, nepotřebuje vysvětlení, co to je. Kdo zažil různé energie, se kterými se setkal během svého života od lidí, nepotřebuje vysvětlení nějakého přednášejícího, co to je. Čerpá pouze sám ze sebe, ze své vlastní zkušenosti, ze setkání s touto energií, jak mu bylo a jak se cítil. Co to s ním dělalo. V tom pak tví moudrost, a ne v tom, co o tom někdo říká. Moudrost, která je založena na vlastním setkání s jakoukoliv energií a na vlastním, individuálním prožitku. Jak jsem to v té chvíli vnímal a cítil já sám a ne jak to cítí přednášející, učitel, ten druhý.

-

-

Mistr je vždy energeticky, emočně a rozumově oddělen od žáka, klienta. Mistr si hlídá, aby se na něj žák energeticky a myšlenkově/mentálně nenapojoval. Aby žák nevyužíval a nepoužíval jeho napojení/kanál na bezpodmínečnou lásku.

Toto si pak lze představit jako dva samostatné energetické kruhy, kde v jejich středu je mistr a žák. A tyto dva kruhy se střetávají a dotýkají pouze a jenom v jednom jediném bodě, kdy si navzájem předávají mezi sebou informace. To znamená, že mistr i žák jsou zde každý sám za sebe. Mistr nesmí dovolit překročit tuto pomyslnou hranici mezi nimi jak ze strany žáka, tak ze své vlastní strany. Každý z nich pracuje v tomto energetickém prostoru pouze se svými vlastními nástroji ve svém vlastním prostoru a v tom jediném bodě, kde se jejich energie dotýkají si pouze předávají informace mezi sebou.

Toto pravidlo platí jak pro průvodce, léčitele, učitele tak i mistra bez rozdílu.

-

Není možné toto dodržet a udržet při práci s více lidmi najednou. Tito lidé se napojují na myšlenky, pocity a emoce přednášejícího, učitele, které v té chvíli má, a to pak považují za své. Za to, co hledali a pro co si přišli. Tyto pocity jim pak navozují stav, kdy si jejich mysl myslí, že ví a rozumí tomu, co přednášející, učitel říká. Vždyť to cítím. Nebo snad ne? A přednášející se zase napojuje na své obecenstvo. Na to, jak reagují. Na jejich reakce, myšlenky, pocity a emoce. Tedy myslí si, že oni už díky němu ví, rozumí a umí. A dohromady pak vytváří rozumovou a pocitovou iluzi toho, že vím, rozumím a umím. Vše je krásné, zalité sluncem, vidinou života bez překážek a problémů, protože už tomu rozumím. Předávají si navzájem tuto iluzi, kterou vytvořil jejich rozum. Rozum uvěřil, že je to skutečné, pravda, že ví. Ve skutečnosti se všichni navzájem propojili a uvěřili touze a představě svých rozumů, jak už vše ví a budou díky tomu žít v blaženosti, kterou teď pocítili.

Tato euforie pak může trvat i několik týdnů, než vymizí a oni začnou zase vnímat skutečnou realitu kolem sebe. A protože tato skutečná realita se jim nelíbí, nevědí, co s ní, jak to změnit, opět jdou na další přednášku, seminář, školení, kurz, kde opět dostanou pouze to, po čem touží jejich rozum. Iluzi, kterou tak moc potřebují, po které tak moc touží. Že ví, rozumí a umí.

Je zajímavé, že jejich rozum to pokládá za pravdu. Tak to je, tak to funguje a basta. Nepotřebuješ vědět a rozumět, proč. Neptají se jak a proč to tak funguje. Neptají se, kdy to tak funguje a kdy ne a proč. Nepřemýšlí nad různými situacemi a nad tím, že není možné v každé situaci, která je naprosto jiná a odlišná postupovat stejně a použít stejnou techniku. Nepřemýšlí nad tím, proč ne. Stačí jim to, co jim někdo řekl.

-

-

Já osobně jsem toto zažila při první iniciaci do Reiky. Začaly se se mnou dít různé věci, kterým jsem nerozuměla. Co se se mnou děje a proč. Proč při setkání s některými lidmi zvracím a upadám do bezvědomí. Proč se mi jejich tváře a oči mění do nelidské podoby. Chtěla jsem vysvětlení, chtěla jsem tomu porozumět. Co cítím, co slyší, co vidím, proč to slyším, cítím a vidím. Co to je, odkud to přichází, kde to vzniká, jak to vzniká, kdo to vytváří, co to po mě chce, co to ode mě chce …. Jediné, co jsem se dozvěděla bylo, že to tak má být a že to tak má každý po iniciaci. Že se mi otevřeli energie. Že je to naprosto normální a že se to samo uspořádá a zklidní. V podstatě mi řekl, že tomu automaticky porozumím a budu vědět. Bohužel se nic nezklidnilo, ale naopak to zintenzivnělo. Ubližovalo mi to a já nevěděla, jak to zastavit. Co s tím.

Když jsem chtěla odpovědi na konkrétní věci, nedokázal mi na ně mistr odpovědět. Protože nevěděl. Opakoval jen naučené věty, které slyšel od svých mistrů. Pokud jsem chtěla vědět, aby mi to vysvětlil a řekl, co se děje a proč se mi to děje, co to je, tak opět naučená věta, že na to nejsem ještě připravena, poznat, pochopit a porozumět. Tedy, že je chyba ve mně, na mé straně, pokud nevím a nerozumím. Většinou v takových případech slýcháme, že nejsme čistí, že nejsme napojeni na lásku, že jsme napojeni na zlo, dělá to zlo atd.

Co jsem si z toho vzala? Že to nebyl žádný mistr, ani učitel. Že nic nevěděl a neuměl. Jen opakoval naučené věty a úkony. Neměl ponětí o tom, jak energie fungují a proč tak fungují. Tenhle symbol dělá to a to. Jak a proč, jakou energii k tomu využívá, jakou energii vytváří, na co se napojuje, jak a čím se napojuje a proč, tě nemusí zajímat. Nepotřebuješ tomu rozumět. Jen slepě přijímat, že to tak je, že to tak funguje. Toto je pak to, co lidé/ žáci a klienti považují za vím, rozumím a umím.

Také jsem byla hloupá a naivní. Věřila jsem všemu, co mi bylo řečeno a co bylo napsáno těmito mistry. Že je to pravda. V reiky existuje jeden symbol, který umí čistit karmu. Stačí si ho představit, nebo nakreslit v prostoru a poslat ho nazpět v čase.  A protože jsem nic nevěděla o energiích a karmě, jak to funguje, poslala jsem tento symbol do minulosti, aby vyčisti mou karmu. Tedy naivně jsem se domnívala, že díky tomu pro mne minulost a vše, co se tam stalo přestane existovat, přestane na mne mít vliv a já si už budu žít jen šťastně bez následků a důsledků minulosti. Jenže? Od té doby jsem cítila uprostřed hrudi obrovskou bolest a tlak. Jak ze předu, tak i zezadu. Trochu to připomínalo infarkt. Ovšem ustavičný a nepřetržitý. Jediné, co jsem mohla udělat bylo vrátit symbol zpět a hlavně  zrušit zadání, přání. Během chvíle se mi ulevilo. 

Až mnohem později, kdy už jsem věděla a rozuměla, jsem pochopila, k čemu tam v té chvíli došlo. Jak se říká, všechno zlé je také k něčemu dobré. Nikdy dopředu nevíte, co se díky tomu stane, co to naopak dobrého přinese. Jaké energie to ve skutečnosti vytvoří a proč.

Symbol jako takový byl pouze zástupcem a vyobrazením pro rozumovou energie, rozumové  přání a rozumový příkaz. Tato rozumová energie, tento rozumový příkaz nic nevyčistil, ale pouze narazil na minulé životy a aktivoval tím jinou energii, bezpodmínečnou lásku, která tyto všechny mé minulé životy otevřela a všechna má minulá já spojila a propojila s mou duší skrze naše společné vědomí, bezpodmínečnou lásku. Minulost se probudila k životu, ožila a láska/Bůh chtěl, aby byla těmi, kterými jsem byla objevena, nalezena a zvědomněna skutečná pravda o tom, co se stalo. Aby byla pochopena a přijata. Pochopena, přijata a díky smíření, přijetí a odpuštění sobě sama skrze lásku těmi, kterými jsem byla byl každý život pročištěn a propuštěn, smazán z tohoto energetického prostoru. Já jsem zde působila pouze jako prostředník mezi nimi a Bohem, který jim jako člověk a zároveň jako bezpodmínečná láska s pomocí Boha pomáhá nalézt, uvidět skutečnou pravdu a uvědomit si, čím ve skutečnosti jsou. 

-

Tento člověk, který se považoval za mistra, ale ve skutečnosti mi nedokázal odpovědět na mé otázky, vysvětlit mi, co to je, co se děje a proč mi byl k ničemu. Je zajímavé, že když jsem na něco sama přišla, něčemu jsem porozuměla, vnímala jsem, že je na mě mistr napojený a to, co vím já, díky mě a tomuto napojení to samé ví i on. Využíval mě a zneužíval k tomu, jak se dostat k informacím bez vlastního úsilí. K tomu ve skutečnosti sloužila iniciace. K tomu ve skutečnosti slouží jakákoliv iniciace. Poděkovala jsem mu a odpojila se od něj, od jeho energií, myšlenek, zasvěcení a jeho naučeného a převzatého učerní. Přeťala jsem toto pouto. Díky tomu jsem už nebyla chycena a uvězněna v jeho energiích skrze iniciaci/napojení se někam, na něco, o čem jsem neměla páru, co to ve skutečnosti je, na co jsem napojená, co má na mě vliv, co mě ovládá a mohla jsem začít hledat své vlastní odpovědi. 

Až poté jsem si uvědomila, kdo jsem a co umím. Že tyto schopnosti jsem měla od samého začátku, a ne díky zasvěcení a iniciaci. Díky odpojení se od mistra a od iniciační energie se vše rázem zklidnilo. Z tohoto se dá snadno usoudit, že jsem nebyla napojena skrze iniciaci na lásku, ale naopak, na zlo. Zlo, které bylo, vytvořil něčí rozum rozumovým postupem, rozumovými symboly , rozumovou vlastností pro každý symbol, rozumovou technikou a rozumovou iniciací, zasvěcením něčemu, někomu. Napojením se na energie a rozum toho, kdo to vymyslel. A jak víme, rozum a vše, co vymyslí rozum není láska.

Vlastně jsem skrze iniciaci, techniku a používáním symbolů krmila svou energií toho, co to vymyslel naživu i po jeho smrti. 

-

-

Tento mistr reiky mi pouze ukázal cestu, kterou nemám jít. Že nemám používat něco, co není mé. Co není můj vlastní nástroj a postup. Co není má vlastní moudrost, ale nástroj, postup a moudrost někoho jiného. Otázkou je, zda tato cizí moudrost byla moudrostí duše, lásky, nebo byla ve skutečnosti jen a pouze moudrostí rozumu?

V té době začala má cesta na vlastní pěst. Cesta plná různých překvapení, dobrodružství a objevování. Objevování svých vlastních schopností a nástrojů skrze zkoušení bez cizí pomoci. Bez cizích mouder a rad. Skrze vlastní zkušenost s různými energiemi. Co umí a co se mnou dělají. Kdy a proč reagují tak, jak reagují. Dá se říci, že v té době jsem sama na sobě vyzkoušela a aplikovala naprosto všechny znalé, popsané a dostupné techniky a vše, co existuje a z toho jsem pak vytvářela to, co o tom vím já sama. Ne, co o tom říkají jiní. Tedy šla jsem na to úplně z jiné strany, než většina lidí.

Učila jsem se všemu sama na sobě a využívala k tomu vše, co jsem v té době měla k dispozici. A pak jsem to sama se sebou rozebírala na malé kousky, částečky a hledala, co tam ještě nevím. Čemu nerozumím? Co tam chybí? Proč ta samá energie funguje pokaždé jinak, v každé vzniklé situaci jinak? Co na to má vliv? Mnoho a mnoho otázek. Mnoho a mnoho odpovědí, které jsem opět rozebírala a třídila.

Takové skládání malých střípků dohromady v celek, který byl součástí dalšího, většího celku a tak dále. Stále se to rozšiřovalo a zvětšovalo do prostoru a času. Do nekonečných rozměrů, které šli všemi směry a navzájem se v prostoru spojovaly a propojovaly. Síť energií, které nemají ani začátek, ani konec. A já jsem na tomto zjistila, že mohu vědět, vidět a rozumět pouze jedné malé a nepatrné části. Pouze tomu, na co se zaměřím. Co hledám a co potřebuji vědět v té jedné konkrétní chvíli. Toto mi pak moje duše ukáže. Ne vše, protože to není možné. Není možné rozumět a chápat rozumově naprosto vše v tomto prostoru. Toto je totiž jen naivní představa rozumu, že bude všemu v tomto prostoru rozumět.

Naše vlastní schopnosti, které má každý jiné, unikátní a jedinečné, nepředatelné, nenaučitelné a nepřenosné nás pouze propojují s tím, co hledáme. S konkrétní otázkou, konkrétním záměrem a konkrétní odpovědí.

-

Učitel i mistr toto ví a na základě vím, mám s tím vlastní zkušenost umí tyto věci na základě svých zkušeností podat a vysvětlit svému žáku. Umí nalézt způsoby a prostředky, skrze které mu to vím, co to je zprostředkuje. Co s tím udělá žák, jak to pochopí a jakým způsobem to uchopí žák, už není na učiteli či mistru. Zda to pouze přijme, nebo o tom začne sám za sebe přemýšlet a hledat své další odpovědi, které pak opět může konzultovat s mistrem. A mistr je opět schopen na ně reagovat a poskytnout mu k tomu další odpovědi, vysvětlení a vodítka.

Jak sami vidíte, k tomu stát se mistrem vede velice dlouhá cesta. Já osobně jsem po tomto netoužila, prostě se to stalo. Bylo to dáno od samého začátku a to díky stovkám, možná i tisícům životů, kdy jsem byla pouhým žákem, nebo učitelem. A v tomto životě jsem dostala šanci se stát mistrem. Dostala jsem k tomu vše, co potřebuji a bylo pouze na mě, na mé zvídavosti a touze to vše nalézt a probudit, aktivovat. Není to o tom, že jsem jím byla od samého začátku a hned jsem vše věděla a uměla. Na to vše, co vím a umím jsem se musela teprve rozpomenout díky hledání a touze vědět, znát, rozumět a umět. Vědět si rady, jak zacházet s různými energiemi a jak, jakým způsobem řešit různé situace. Jak se dostat k pravdě o tom, co se doopravdy děje.

Jde o to, že k tomu nevyužívám žádný naučený postup. Pokaždé je to naprosto jiné a odlišné. Nikdy dopředu nevím, jak to budu řešit. Ono mě to vždy samo navede a občas mě  překvapí, že mnohdy řešíme úplně něco jiného, než s čím klient původně přišel. 

Jde také o to, že já jako mistr nikoho nezachraňuji. Nikomu nic neslibuji. Nedělám práci za klienta. Nejsem odpovědná za jeho štěstí. Nejsem odpovědná za to, jak to dopadne. Buď klient sám chce vědět, znát a rozumět z lásky k sobě, nebo ne. Myslí si, že ho toho já zbavím? Že je to má práce, má povinnost? Ne není. Není na mě, co se naučí a pochopí. Je to pouze na něm a jeho rozhodnutí, proč to chce. Zda to dělá pro sebe, z lásky k sobě, nebo pouze pro to, aby něčemu unikl. Pokud si klient myslí, že mou prací je ho toho zbavit, tak se velice mílí. On sám to musí objevit, pocítit, poznat a pochopit. Já mu s tím pouze pomohu. Pomohu mu poznat sebe sama, jaký doopravdy je a proč takový je.

Jak se říká, tato práce je o tom, že pomáhám klientovi objevit a odstranit jednu slupku po druhé. Tak dlouho, až nalezne sám sebe, kým, čím ve skutečnosti je. A že těch slupek na sobě máme. Slupky, které jsou utvořeny z různých rolí, masek, přesvědčení a minulých já.

Bohužel mnoho lidí si myslí, že když vyřeší a odstraní jeden konkrétní problém, jednu slupku, je hotovo. Mám hotovo a už budu jenom šťastný až do konce života. Ale i to je v naprostém pořádku. Tito lidé zatím nejsou připraveni čelit vlastním stínům a démonům, které vytvořil jejich rozum a ego. Ještě se nerozhodli. Jejich čas teprve přijde. Kdy? To nikdo neví. To ví pouze Bůh.

Takže? Jste schopni na základě toho poznat a posoudit, kdo je skutečným průvodcem, léčitelem, učitelem a mistrem a kdo si na ně pouze hraje?