Schopnosti

Dnes trochu delší článek.

Dnes si budeme povídat o schopnostech.

Opět, mnoho těch, co se považují ta ty, co ví a umí, vám neustále říkají, že schopnosti má každý. Léčit umí každý bez rozdílu. A na tom pak staví své semináře a workshopy. Učí vás tam, že když se děje toto, znamená to toto a máte použít toto. Tedy naučí vás přesný postup. Jak postupovat při určitých situacích, zdravotních problémech, co si o tom máte myslet a jak na to máte reagovat. V podstatě vás naučili pouze rozumový postup a vy to považujete za schopnost.

Dobře tedy. Tak si to rozebereme.

Mezi schopností a darem není žádný rozdíl. Je naprosto jedno, zda se tento dar týká projevu ve hmotě, práce s hmotou nebo práce s neviditelnou energií.

Je zajímavé, že pokud se jedná o zpěv, hudbu, tanec, malování, hraní na nástroj a další, tam automaticky víme, že ten dotyčný má, dostal do vínku dar a nadání, bez kterého by to nešlo. Víme, že každý tento dar nemá,

a ne každý se může stát v tomto oboru naprostou špičkou. I kdybychom se to učili celý život, nikdy takového výsledku nedosáhneme, jako ten, co dostal dar to umět a být v tom nejlepší.

Někdo má dar, který se projeví okamžitě. Kdy si bez účasti rozumu, nevědomě pamatuje, co se naučil v jiném životě a v tomto životě automaticky pokračuje dál v tom, co uměl. Je veden něčím jiným, než je rozum a technika. Promlouvá skrze něj ten, kým byl. Jiný zase to, co uměl pomalu otvírá a objevuje.

Zde to automaticky víme, že nemáme dar, jako ten druhý.

Tak proč toto odmítáme v oblasti darů a schopností pracovat s energiemi? Pracovat s neviditelným?

Jakýkoliv dar, schopnost se projevuje tím, že se kolem vás dějí divné věci, které odporují racionálnímu myšlení, odporují zákonům hmoty. Něco vím, ale nevím, jak to vím. Něco cítím, vidím, ale nevím, co to je a proč to vidím a cítím. Toto je pouze začátek. Vaše schopnost se pouze probudila k životu.

Zde pak dochází ke třem chybám, které tito lidé začnou dělat.

První: Myslí si, že ví, umí a rozumí. Myslí si, že jsou napojeni pouze a jenom na pravdu. Nechápou, že jsou napojeni na naprosto vše. A s čím si náš rozum v tomto nehmotném prostoru neví rady, neumí to přečíst, tak si sám vymyslí, co to je. A občas to i vyjde, trefí se.

Druhá: Hledají, kdo by jim pomohl tomu porozumět. Co se to děje. Co vidí. Co slyší. Co cítí. A zde, v tomto momentě to začíná být špatně.

Tito lidé vám začnou vysvětlovat, co to je, proč to máte a k čemu to máte. Co s tím máte dělat, co je vaším úkolem. Začnou vás učit rozumové postupy, jak postupovat. Udělej tohle. Představ si toto. Začnou vám nutit své vlastní pravdy. Jak si jejich rozum myslí, že to je a funguje. Oni stejně, jako vy neví, jak to funguje a proč to funguje. A zda to doopravdy funguje. Jen tomu věří a dál je to nezajímá. A vy jim to věříte, protože si myslíte, že oni ví a umí. A toto pak předáváte dál dalším a dalším. Bohužel mezi vámi a těmito lidmi není žádný rozdíl.

Třetí: Začnete vyhledávat různé přednášky, semináře a knihy, kde váš rozum hltá každé slovo a na základě toho si začne myslet, že ví a umí. Začnete věřit tomu, že pouhým chtěním, myšlenkou můžete změnit svůj způsob uvažování a že se tím zbavíte toho, co vám dělá potíže a problémy. Tito lidé to nazývají přeprogramování. Vy pouze přeprogramujete svůj rozum na program, že on sám začne věřit tomu, že se to děje, že se to stalo. Přestane vnímat, vidět a cítit skutečné energie.

-

Chápu, že každý, kdo se s tím setkal, že se mu objevil nějaký dar začne hledat pomoc u druhých. Toto je v naprostém pořádku. Problém je v tom, že jedna věc je umět to vysvětlit a druhá, pomoci vám se dostat ke své vlastní moudrosti. Co o tom vy sami někde uvnitř víte. Co vy sami umíte. Pomoci vám tuto schopnost poznat a pochopit skrze vás, a ne skrze něj. S tím je potřeba pracovat.

Nelpět na jeho postupu. Nelpět na tom, co vám říká, že to je. Měl by vás naučit hledat, co o tom víte vy a ne on. Naučit se poznat, vědět a rozumět, kdo mi odpovídá na mé otázky. Kdo se mnou mluví? Rozum, ego, duše, Bůh, mrtvý, zlo …

Toto je to, co by ten, co vás to učí, měl umět. A on vám pouze řekne, teď to není pravda. Teď to není láska. Zkus to znovu a zaměř se na tu energii. Jak zní? Co je na pozadí. Co tam ještě slyšíš, vidíš, cítíš? Nevysvětluje, proč to není pravda. Nechá vás, abyste na to přišli sami. Jen takto se naučíte používat svou vlastní schopnost. Svůj vlastní dar. Rozumět mu. Jakým způsobem se skrze vás projevuje. Je to vaše schopnost, vaše moudrost a ne toho, kdo vás učí. 

Stále a dokola opakuji, že na toto není a neexistuje žádná technika ani postup. Po každé je to jiné, jinak a my pouze reagujeme, aniž bychom si dopředu vytvářeli nějaký postup. Jak budeme postupovat. Jen reagujeme na to, co slyšíme, vidíme, cítíme a na základě toho pouze volíme ten jeden další krok. Abychom se dozvěděli více o tom, co to je a co se děje. Tedy neustálé vyhodnocování a otázky, co o tom již vím, a co o tom ještě nevím. A je to pravda, nebo není.

Toto se nenaučíte za pár měsíců. Toto se nenaučíte na žádném semináři, nebo kurzu. Toto se učíte pomalu a postupně, tak, jak to k vám přichází. Tak, jak se vám tato schopnost pomalu otevírá tím, že s ní pracujete a poznáváte ji svými vlastními nástroji. Kdy se pomalu, jak ji poznáváte a učíte se jí rozumět, pomalu vylaďujete na svou duši.

-

Čím více a déle to zkoušíte, tím více vnímáte svou duši a slyšíte ji zřetelněji. Dokážete rozeznat a odlišit energii rozumu od energie duše. Víte, jak mluví rozum a ego a víte, jak mluví duše, nebo Bůh, bezpodmínečná láska. Víte, jak mluví zlo a na co nás zlo dostává. Protože stejně, jako s námi mluví duše skrze naši mysl, rozumovou myšlenku, stejně tak s námi mluví zlo. Většinou slyšíme to, že jsme výjimeční. Jediní, co ví a umí. Jediní, co znají pravdu a mají k ní přístup. Vždy slyšíme pouze to, co nám dělá dobře. Co nás uspokojuje. Vím si rady. Vím, co s tím. Teď udělám to a to a díky tomu se stane to a to.

Jenže tak to není. Pokud jsem napojen na svou schopnost a moudrost, pouze sleduji sled událostí skrze rozhovor s duší. Skrze to, co mi říká a ukazuje. Nevím, kam to povede. Nevím, co z toho vyplyne. Neví, kam a k čemu mě to zavede. Nevím, co budu ve skutečnosti řešit. S čím se setkám. Na jakou energii narazím a proč. To ví pouze duše, a ne můj rozum. Že chce.

-

Tito rádoby učitelé vám říkají, jak se máte zbavit toho a toho. Tedy něčeho, co vám vadí, škodí, je vám nepříjemné, dělá vám problémy. Co máte dělat, abyste se chránili před negativní energií. Problém není v té negativní energii, ale ve vás. Vy nevíte, proč tam je, čím ji vy sami přitahujete, co vám tato energie ukazuje a říká o vás. Protože pokud jí nerozumíte a nevíte, z čeho je vytvořena, kdo ji vytvořil a proč, odkud k vám přichází a proč, tak se jí zbavit nelze. Zlo, negativní energii nezastavíte žádnou myšlenkovou představou o nějakém vajíčku. Zlo zastaví pouze bezpodmínečná láska, kterou se učíte být právě skrze svou schopnost. A tato láska vám pak teprve ukáže, z čeho je to zlo utvořeno a co s ním máte udělat. Ne s ním bojovat a odmítat ho. Ale přijmout ho, poznat ho a pochopit.

Poznáním, pochopením a přijetím ho teprve můžete přeměnit na lásku a moudrost. Zlo vás totiž dokonale zná. Ví, jak myslíte, na co myslíte a proč. Čeho se bojíte a proč. Po čem toužíte a proč. A to je to, co vy sami potřebujete najít. Pravdu. Skutečnou pravdu o vás, která se vám, vašemu rozumu a egu nelíbí. Vy totiž, vaše ego jedete na tom, co je v pořádku, a to dáváte do popředí, jako to hlavní a důležité. Na tom stavíte svou vlastní hodnotu, jak jste dobří a hodní. Ne, hlavní je to, co není v pořádku. Duše, Bůh, bezpodmínečná láska vás konfrontuje skrze negativní energie s tím, co není v pořádku. S čím, kde a v čem máte problém. Kdy si myslíte, že víte, umíte, ale není to pravda. Že hodný znamená se neustále usmívat a nemít negativní emoce, vlastnosti a myšlenky. Toto je pouze hra našeho rozumu na toho hodného. Nemá to s pravdou nic společného. Je to jen další z mnoha našich rozumových já. To není skutečná pravda a skutečná láska. Láska se totiž nerodí v rozumu, jak on si ji představuje. Jaká má být, jak se má projevovat a čím.

I toto vše se učíte poznat skrze svou vlastní schopnost. Ona neslouží druhý, abyste je skrze ni zachránili před jejich osudem a karmou, ale slouží vám, abyste se skrze ni poznali vy sami. Našli své vlastní odpovědi a pravdu o tom, co se s vámi děje a proč.

-

Jakékoliv schopnosti a nadsmyslové vnímání nepochází z rozumu, že se rozum rozhodne, že to chce umět a naučí se to.

-

Schopnosti jsou součástí pouze duše a ne člověka, těla a rozumu. To ona to umí. To ona ví. Ten, kdo to vše umí, je duše. A duše sama určuje, jakou schopnost bude používat a využívat jako člověk, skrze lidské tělo a lidskou mysl, ve kterém se nachází. Tedy už v samém začátku, kdy vzniká nový človíček a vyvíjí se jeho mozek, ovlivňuje duše všechny spoje v mozku, jeho způsob fungování, vnímání, rozlišování, napojení a propojení mozku se sebou, na to, čím je a co umí. Učí, dává a předává mozku a rozumu zkušenost, jaké to je pouze být bez rozumového já jsem. Jen tak pak může duše uplatnit schopnosti skrze tělo, kdy nad tím, co děláme rozum nepřemýšlí. Je v té chvíli součástí duše, která skrze něj jedná a koná.

Ovšem, vždy je potřeba lidské myšlenky a vůle, aby mohla duše jednat a konat. Je to navzájem propojeno. Popud od duše, která ví, že je něco potřeba udělat a také ví, co a jak. Ale potřebuje k tomu náš souhlas jako člověka. Souhlas našeho rozumu. Tento impuls od duše projde rozumem a rozum na základě impulsu od duše skrze vůli/rozhodnutí a víru dá souhlas, pokyn duši k činu. Duše pak začne používat naši mysl, skrze kterou říká tělu, co má dělat a našemu rozumu, co se v těle děje.

-

Jak vidíte, není to o tom, že my chceme a poroučíme duši. Říkáme jí, co má dělat. Co chceme, aby dělala. Naopak. Naše mysl/rozum se vzdá veškeré kontroly, ovládání a chtění a nechá se vést duší, aniž by tomu, co dělá rozuměl. Tedy impulsy/nehmotné informace od duše, které jsou v té samé chvíli převedeny v rozumu na myšlenku a pokyn pro tělo. A skrze tělo pak opět zpětně vnímáme a vyhodnocujeme vzniklé energie a impulsy v těle skrze rozum, který je převede na pocity a názvy pro ně opět skrze duši. Kdy na základě toho opět zadáme záměr, co chceme vědět.

-

Není možné duši během života poručit, aby vás s tím, co chcete umět spojila a propojila. Je naivní si myslet, že když se napojíte na duši, tak budete automaticky mít nějakou schopnost. A už vůbec ne tu, kterou chcete. Po které touží váš rozum. Je naivní si myslet, že budete automaticky vědět a umět. Jak tuto schopnost používat. A víte proč? Protože napojení dělá v té chvíli rozum, rozumová energie chtění, moci, manipulace a ovládání, poroučení duši, energií, která není láskou. Je naivní si myslet, že vás někdo napojí na duši a vy se automaticky stanete láskou. Zapomínáte totiž na to nejdůležitější a tím je vás rozum a rozumové já jsem, existuji, nám tělo a identitu. A tato identita se jen tak nevzdá své existence. Začne vám suplovat duši.

Takto to fakt nefunguje, že se někam, na ni, na něco, na někoho napojíte. Toto napojení těla, mozku a rozumu na duši vzniká tehdy, když jste duší, láskou. Tedy naprosto opačně, kdy duše našemu rozumu neporoučí a nerozkazuje, jak se má rozhodnout. Tomuto se říká svobodná vůle.

-

No moji milí čtenáři, máte o čem přemýšlet, že? Já vám zde neukazuji žádné postupy, jak to máte dělat. Jen vám píši, jak to ve skutečnosti je, jakým způsobem to funguje. Co s tím uděláte vy, je pouze na vás.